tak si vás zpětně dočítám a je mi líp. tentokrát jsem si nezpůsobila nic sama, tentokrát mi způsobila migréna. ale pilule a váš humor už to skoro daly dohromady, dík

Děsný ........ jsem se zapomněl dívat na druhé polovině monitoru na fotbal ..... a navíc mi začaly cukat koutky.

:)

Boží, vidím to v barvách

Skládám velkou poklonu a děkuji...takhle jsem se už dlouho nezasmála...

A doufám,že chápete,jak to myslím....

Renato, jestli Vás to utěší, nejste v tom sama. Kdybych se narodila v indiánské vesnici, nejspíš bych dostala jméno Ukopnutý malíček nebo Hlava rozbitá o roh skříňky nad dřezem. Ovšem  zdá se mi, že jsem se díky tomu stala téměř nerozbitnou. Ačkoli jsem se leckdy ráno probudila s omítkou na čele, nikdy (ani ve spaní) jsem si tu hlavu nerozbila. Zřejmě to bude ten princip jin a jang

 Teda pardon... ACH, jak já vám rozumím...

Jo! Téměř každej den narážím loktem do kliky od dveří, dokonce se mi tam už vytvořila nikdy nemizící modřina, tak to Vaše vysvětlení by sedělo :D Nejhorší jsou ty udivený otázky lidí, co mě dobře neznaj a ptaj se"prosimtě, kde bereš pořád tolik modřin?" A když řeknu, že nevim, že to je pořád něco, tak na mě vrhnou ten soustrastnej pohled "aha, on tě doma někdo bije"... :D

No né, kdopak to vstal z mrtvých?

Jo a hřablo jsem taky pořádný - narážení do kusů nábytku je mi blízké