jeden typ bych mela :-)

Mila Renato, moc pekne poctenicko. Bylo to tak trochu telepaticke, chvili pred tim jsme byli s partnerem kourit na balkone a ja vzpominala na rodnou vesnici meho dedecka. Mam pro vas tedy jeden typ, ktery dokonale splnuje vasi touhu. Ta vesnicka se jmenuje Lopenik a je na pomezi Karpat. Jako male dite zi pamatuju, ze v chalupach zil dobytek, drubez a lidi pohromade, uprostred velke mistnosti pripominajici stodolu byla velka pec. Cerstve nadojeny mliko, smetana jako remen a o tvarohu nemluvim. Naposledy jsem tam byla na konci milenia, mohu vam rict, nic se nezmenilo. Moje maminka zatouzila navstivit pribuzne ze "stopadesateho kolena", tak jsme se tam vydali. Maminka nasla tu dedovu rodnou chalupu, otevrela ji sestrenice "nevim z kolikateho kolena" a za ni se z pribytku vyritilo hejno slepic. Signal na mobilu jsem ztratila uz nekolik vesnic pred prijezdem do te jmenovane. Nicmene musim rict, ze priroda je tam krasna az se dech taji.

Vypnout.

Čas od času to chce všechno vypnout. Doslova. Řešívám to dovolenou na horách. Vypnu mobil (tím zároveň přijdu i o hodinky, což je možná ještě důležitější) a jím, když mám hlad, chodím spát, když je tma, probouzím se, když už tělo to spaní nebaví. První dva dny mám absťák po internetu a odolávám nutkání podívat se, jestli mi z práce neposlali nějakou neodkladnou SMS, ale pak se to poddá a zbytek dovolené je úžasný, klidný a relaxační... A za ty roky, co to provozuji, se ještě nikdy nestalo, že by se svět beze mne ten týden nebo dva neobešel. :)

Pomalej cas... na rychlych kolech...

Jo, tak tohle znam... ale za ty roky mezi Prahou a jistym malomestem, ktere si porad hraje na metropoli, jsem se naucila uzivat si pomalej cas - prave na te ceste! V autobuse, ve vlaku.... jiste, na kline cele dve hodinky houpam notebook, ale nic me nedonuti ho otevrit... poustim si plouzaky, cumim z okynka a sleduju pole - chmel - jiny pole - les - uplne jiny pole.... 

Re: Pomalej cas... na rychlych kolech...

Kde je u D1 chmelnice?

jee, super

To mi mluvi z duse, taky jsem tu na VS a uz nenavidim Prahu a kapitalismus. Mestsky styl zivota se mi zcela ekluje. A jezdit tu na kole je o zivot.

Krásné...

:)

Musím říct, že s tímhle se mohu naprosto ztotožnit (tedy s tím časem, jinak jsem celkem městskej typ :D  případně horský ;) ).

A do toho pak přijdou lidi, kteří znale říkají, jak se ti studenti flákají a nemají co na práci...

Už ani vesnice

Krásně napsáno a plně souhlasím ostatně skoro jako vždyJ Nerad bych Vám bral iluze, ale přiznat se ovšem musí, že už i u nás se na tu malou hubenou a vyběhanou ručičku kouká taky, místo kohouta mě budí mobil a ten blbej kohout začíná řvát až tak hodinu potom co už jsem vzhůru a není mu to vůbec blbý. Určitě nám by nám bylo lépe bez mobilů, laptopů, aut a hlavně té malé, ale zatraceně rychlé ručičky. Bohužel to bez nich už nejde a asi nepude. Jinak díky moc za skvělej blog. Narazil jsem na něj náhodou a už mi asi týden zvedá náladu. PS: Kdyby jste chtěla tak hnoje a slivovice máme dost takže klidně doražte. Akorát hnůj je koňskej neva? J

Místo neurolu...

... mi se 100% účinností pomáhá procházka se psem... Tak na hodinu na 2... Já vím, že procházka se psem někdy po půlnoci není to pravý, ale opravdu to pomáhá... A ten čas s tím psem na tý procházce je právě ten pomalý, a nabíjí baterku na výdrž času rychlýho :-)

A navíc nezoufej - za pár dnů bude pomalýho času habaděj ;-)

Re: Místo neurolu...

To jako v Norsku, kde musíme za 15 dní stihnout asi půlku země? :)))