Je třeba se nebrát moc vážně

 to je fakt.  Máme partu známých, kteří se furt o něco sází a pak ten kdo prohraje(nebo vyhraje?), jde např. do Alberta nakupovat v převlečení za antické bohy-ně, jen stylově přehozené prostěradlo přes sebe a věneček na hlavě, s vážnou tváří nakupuje 10deka vysočiny...Jindy zas převezme na chvílu  práci číšníka a jen v trenýrkách obsluhuje překvapené štamgasty...Já jsem zatím jen u vedlejšího stolu vykládal neznámým lidem celý svůj životopis. Dobrý den, jmenuji se...narodil jsem se...no, byli trošku zaskočení...Bylo toho hodně a doufám, že ještě bude...Jináč Renátko, vaše články jsou od začátku moje oblíbené, vždycky mě pobaví a vytrhnou z šedi všedního dne v zatuchlém kanclíku:)

jeste jeden napad

pul hodinky jsme s kamoskou na jedne party predstirali s vaznou tvari, ze lide jsou naprosti blbi, ze se dokazi bavit. uplne jsme vyvedli z konceptu lidi, co s nama diskutovali. ale po pul hodine jsme to nevydrzeli a rozesmali se na plne kolo.

znate tohle:  http://www.youtube.com/watch?v=Z4Y4keqTV6w

tohle mi zarucene pokazde zvedne naladu.

Vzácné okamžiky štěstí

Možná kdybyste nežila svůj život před zrdcadlem žilo by se vám veseleji, šťastněji ač by jste možná občas někam přišla pozdě nebo zapoměla zaplatit složenku.

Re: Vzácné okamžiky štěstí

já nežiju svůj život před zrcadlem :oD ...spíš za zrcadlem (a tam se chodí pozdě a neplatí složenky)

njn

Vámi uvedené přiklady rádoby "blbnutí" jsou akorát vrcholem trapnosti. Válku na Vás!! Nejdřív totalitu a pak válku!!

Re: njn

děda dycky řikal "Hitlera na vás"

ooooo,

díky za vaše články:-)

Já občas blbnu, když si myslím, že jsem vážná. Dabuju zvířata, ale umřel nám osmák, kocour toho moc nenamluví, tak mám málo práce.

U nás v Albertu je ochrankář

Je to takovej tydýt, kterej lítá z jednoho konce prodejny na druhej, aby snad stihnul někoho chytit krádeži. Jednou jsme s kámošem dělali strašně tajemný, čekali, až přijde a jakmile se na nás podíval, tak jsme uhnuli pohledem, začli si jako něco šeptat, ochrankář nás hned zmerčil. Ale přitom jsme všechno zboží dávali do vozejku. Jenom jsme se takhle tajmeně tvářili. Třeba jsme vzali poděbradku a strašně pomalu (hlavou jsme přitom koukali střídavě na obě strany, jako že hlídáme čistej vzduch) jsme ji dávali do vozejku. Hele, to bylo něco pro něj. U pokladen nám pak kontroloval batohy, ale nic nenašel:-) Renčo, jsem z Vašich článků naprosto nadšen

Re: U nás v Albertu je ochrankář

hahaha :) A měl jste na hlavě kachničku do vany? ...ježiš Stando, Vás bych chtěla vidět v akci!

Luxus!

Absurdities a recese jsou v dnešní pokerface době opravdu více než solí.

Jak blbnu?

No... Jako skaut dělám hodně šílených věcí... V Brně bojovky (jednou na nás přijela zásahovka => vysvětlování na služebně) a jinde třeba slaňování a tak...

:)

Už tuším, co se mi na vašich textech asi líbí: budou to ty roztomile nadrzlé a přímočaré jazykové zkratky - třeba vypálit od pasu charakteristiku "arogantní husa", na to musí mít člověk buď koule, nebo pihy na tvářích a úsměv šibalky :))) Milé, lehounce blbinkovité, jo jooo, čtete se mi pořád dobře :) Držím palce, aby vám pihy nevybledly, až na blogu dojdou veselá témata a polštářové bitvy  - a nemyslím to vůbec ve zlém! :)

Re: :)

 dík, pracuju na něčem velkém ...ale musím se vytočit z kolotoče práce-škola-druhá škola - práce - pak bude čas na hlubokomyslný články. Vaše arogantní husa :)) 

Jémine, Renátko,

1. budhistům si určo ukradená

2. zato mně se moc líbíš

3. co s tím uděláme

Re: Jémine, Renátko,

život je krutej :)