Supermatka

12. 04. 2013 15:30:00
V srpnu jsem se vdávala a v červnu rodím. Bystrý čtenář tedy hbitě spočítá, že jsem sotva stačila vystřízlivět po svatební hostině. A že to bylo vystřízlivění, jak se patří.

S hlavou v odpadkovém koši před solidárně čekajícím autobusem číslo 135 plným lidí nalepených na skle jsem na jednoho říjnového rána usoudila, že něco nehraje. Mžourala jsem pak v práci s otevřenou pusou na těhotenský test a přemýšlela, co si počít. Počato ale už jaksi bylo!

Výsledek nevinné manželské dohody „necháme tomu volný průběh“ se pokojně buněčně dělil v mém břiše, kterým jsem v předvečer prohnala notnou dávku rulandského. Mě zase dělilo pět měsíců od advokátních zkoušek a pět minut od nejbližšího jednání. Když jsem se pak bláznivě smála u jednoho rutinního odstavce smlouvy, načež mi do očí vyhrkla slza dojetí, musel si klient myslet, že jsem naprosto vyšinutá.

Nadšený manžel ovšem začal neprodleně snášet domů všechno možné, samozřejmě opět s výjimkou květin a šperků. Během dvou dnů jsem tak dostala těhotenský polštář se slůňaty, žehličku, ponožky, zvlhčovač vzduchu a knihu pro matku a dítě, v níž je tak naturalisticky vylíčený a nafocený porod, že bych jí doporučovala číst až v důchodu.

Otěhotnět na podzim má vůbec spoustu výhod! Především neznám lepšího dárku pod stromeček pro famílii než je snímek z ultrazvuku. Jsem ale těžce nemateřský typ, a proto chvíli trvalo, než členové rodiny na snímku namísto žlučníku identifikovali dítě. S generačním posunem se ale někteří z nich smiřují jen opravdu neochotně. Můj otec například, svalnatý to lékař a motorkář, na mě tuhle hodil zlé oko, když jsem mezi dveřmi provokativně řekla břichu „zamávej dědovi“.

To adeptka na prababičku, ta si to užívá. Se slzou na víčku dojatě hledíc z okna mluví jako Jiří Wolker: „Renatko, počkej, až ucítíš pohyby děťátka. Je to jako dotyk motýlích křídel, kterým Ti říká: Maminko, tady jsem....

A já se těším na "dotyk motýlích křídel" a pořád nic. A pak Vám takhle stojím v lednu na zastávce a najednou takový výkop, že mi leknutím vyskočí žvýkačka z pusy. Od té doby se mimino výborně zorientovalo v břiše, protože dnes už neomylně pozná, kdy a kam je třeba matku nakopnout. Zvláště pak po obědě nebo v krajní toaletní nouzi jsou údery obdivuhodně anatomicky přesné.

A tak chodím plavat, protože v bazénu spí jako mimino do vody hozené. S velkým břichem ve sportovních plavkách s červenou gumovou čepicí s číslem z triatlonu vypadám jako reklama na prezervativ.

Výborným argumentem je břicho i ve vztahu k různým úchylům. Tuhle na mě jeden dotíral v metru. Halekal přes vagón, lákal mě na panáka, a když ke mně vratkým krokem doručkoval po tyči, napadlo mě rozepnout kabát a mlčky ho rozevřít. Překvapeně chudák zavrávoral, zamával mi rukama před břichem a vyprsknul: „jo tak to prdón, pani...prdón“ a disbalanc ho na Andělu vynesl z metra.

A protože jsem se rozhodla, že jsem supermanka, tak jsem v březnu třikrát za sebou ambiciózně vlekla dvacetikilový kufr plný chytrých knih a lejster na advokátní komoru s odhodláním vyždímat ze sebe zbytky energie a složit advokátní zkoušky. A když jsem tak po poslední písemce vlekla dotyčný kufr po zasněžených schodech, uštvaná a vystresovaná jsem si najednou uvědomila, že supermaTka a supermaNka není totéž a skloubit se to prostě nedá a že využívat oněch pár výsad vyhrazených ženám s bubnem není slabost ale moje svaté právo!

A proto jsem na třetím schodu na Karláku dvanáct týdnů před porodem KONEČNĚ zastavila, pravou rukou výmluvně objala břicho, levou opřela hřbetem o čelo v teatrální póze a vydala hlasitý mateřský vzdech. V tu ránu přiskočil jinoch a nadšeně vynesl kufr po schodech, načež mě vytlačil do tramvaje, kde jej vystřídal další, který mi uvolnil místo.

A od té doby jsem oficiálně těhotná, mluvím s břichem, hraju mu na piano, skáču na těhotenském míči a v dopravních prostředcích se nebojím vlastním břichem vyšťouchat mladíky ze sedadel. V gynekologické čekárně jsem ale pořád jediná, která si čte zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

Řeknu Vám, chvílemi se těším, až budu číst Tři malá prasátka :)

PS: Napsáno pro Ona Dnes v hluboké solidaritě se všemi pracujícími a studujícími matkami!


Autor: Renata Fíková | pátek 12.4.2013 15:30 | karma článku: 43.86 | přečteno: 10311x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 277 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.52 | Přečteno: 477 | Diskuse
VIP
Počet článků 105 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 9192

Autorka je životním nadšencem, který si čokoládu nikdy nenechá na později. 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...