Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proradné šlapky

30. 06. 2014 9:00:00
Tento článek je tichým povzdechem osoby, kterou mnohem více než neblahé důsledky ilegálního obchodu s bílým masem a veřejné prostituce momentálně trápí neblahé důsledky přimontování přezky na šlapky jejího jízdního kola.

Před lety jsem od svého sportovního otce obdržela danajský dar v podobě sportovního bicyklu Felt. Přestože manželství s fanatickým sportovcem mně již donutilo čelit mnohým sportovním nástrahám jako sápání se na evropské čtyřtisícovky a polykání vody uprostřed Máchova jezera, cyklistika je mi celoživotně cizí.

Už v autoškole vyšlo najevo, že mi smysl převodovky zcela uniká. Ďábelský stroj plný ozubených kol kolem šlapek jízdního kola ve mně navíc budí hluboký respekt. Zvláště v krizových situacích vyžadujících rychlé rozhodování nezřídka zastavují provoz na křižovatkách, kopce vybíhám podél kola se spadlým řetězem a dvakrát jsem již vyřešila převodové dilema pádem do pangejtu.

Manžel však stále nevzdává svou snahu vyrobit ze mě triatlonistu a nechápe, jak mohu při představě 90km na kole v zapařených plavkách zachovávat kamennou tvář. A tak pravidelně absolvuji přednášky na téma „převodovka je přítel, ne nepřítel“ a čelím opakovaným pokusům přihlásit mě na lokální triatlonové závody.

Po uplynulém víkendu doufám, že svou snahu přetransformuje na naše batole a já se budu moci napříště věnovat mazání svačin.

Na uplynulý cyklo-víkend mě můj muž připravoval a hecoval měsíc. Když jsem v pátek usedla na svého Felta, ihned jsem zjistila, že něco nehraje. Na šlapkách bylo namontováno cosi ve tvaru nohy, co vyžadovalo, abych při jízdě chodidla na šlapkách pevně fixovala. Nevěstilo to nic dobrého, ale podrobila jsem se. Manžel byl nadšen. Objížděl mně v širokých kruzích a mluvil cosi o stehenních svalech.

Před Radotínem se asfaltová cyklostezka změnila v kamenitou pěšinu a o helmu mi začaly pleskat tlusté dešťové kapky. Pochopila jsem, že hledáme nájezd na most přes řeku. Z trávy u cesty před námi se vynořil obyvatel Radotína. Manžel zpomalil a houknul na něj geografickou otázku. Zpomalila jsem také a kolo se na kamenech nestabilně zavlnilo. Namísto jednoslabičné odpovědi nebo přikývnutí se strýc nadechl, rozkročil se na cestě a vážně se zadumal. Manžel ještě více přibrzdil, já taktéž. „Tak je tam ten nájezd?“ zopakoval nervózně manžel na pomalu se viklajícím kole. Strejda se pustil do proslovu a manžel musel zastavit kolo a slézt.

S nohama pevně přikurtovanýma ke šlapkám jsem oba dojela pomalými vlnivými osmičkami a přímo před radotínským strýcem jsem se tiše skácela v sedle na kamenitou cestu. Oba na mě minutu nevěřícně zírali. Manžel mě i s kolem narovnal do vertikální polohy, a když se ubezpečil, že zranění jsou povrchová, vydali jsme se dál.

Cílem byl kemp v Zadní Třebani. Přežila jsem několik křižovatek a s pomocí závory na vlakovém přejezdu bravurně zvládla i přejezd vlaku. S odřeným kolenem jsem o hodinu později triumfálně vjela do kempu. Na velikém trávníku uprostřed kempu se to hemžilo lidmi. Počasí se umoudřilo, a tak ženy nakrajovaly buřty, muži snášeli dřevo na oheň, puberťáci polehávali s magneťákem před chatkami a děti hrály krvavé koleno.

Můj muž a já, krvavé koleno, jsme projížděli na kole kempem a hledali naši chatku. Uprostřed toho shonu manžel náhle prudce zabrzdil a s výkřikem „chatka dvojka“ vyrazil kupředu. Beze mě. Moje prudce zabrzděné kolo tři sekundy stálo na místě. Vykulila jsem oči a věděla, co přijde. Pak jsem se s nohama v šlapkách bez hlesu skácela na chodník. Osadníci kempu šokovaně ztichli, načež se ozval pubertální hlas: „Ty vole, viděls to?“

Ten, kdo vymyslel nášlapy a přezky na pedály, by měl bručet!

Autor: Renata Fíková | pondělí 30.6.2014 9:00 | karma článku: 40.74 | přečteno: 8232x


Další články blogera

Renata Fíková

Requiem

Nezvládli jsme to. Nejsem na to pyšná. Polovina manželství to nedá. A ta druhá polovina? Jsou šťastni? Co to je být šťastný? Je šťastný totéž co být spokojený? Nebo to samé, co smířený?

18.2.2018 v 21:36 | Karma článku: 32.42 | Přečteno: 1762 |

Renata Fíková

Smradi

S blahosklonným úsměvem pohladila chlapci ježatou hlavičku. „Beníku, prosím Tě, nestrkej svojí sestřičku“

12.8.2016 v 9:05 | Karma článku: 38.95 | Přečteno: 4863 | Diskuse

Renata Fíková

Statistika nuda je

Naopak. Člověk by ani neřekl, jak je statistika zábavná disciplína. Věděli jste například, že nejčastěji mají intimní styk se svými pacientkami zubaři, po nich ortopedi a teprve na třetím místě jsou gynekologové?

11.8.2016 v 20:24 | Karma článku: 32.81 | Přečteno: 2299 | Diskuse

Renata Fíková

Masochistkou snadno a rychle

Existuje kategorie lidí (a obvykle jsou to ženy), které s gustem obětují své životy. Nemluvím o válečných hrdinkách ani bojovnicích za svobodu bručících v totalitních lágrech, ale o běžných ženách každodenní reality.

11.8.2016 v 14:28 | Karma článku: 41.86 | Přečteno: 11869 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Pohanka

Kráva ve formaldehydu za půl miliardy

Údajné umělecké dílo je testem naší nemocné společnosti, kam až je schopna v překrucování hodnot zajít

19.8.2018 v 22:55 | Karma článku: 9.05 | Přečteno: 137 |

Vilém Ravek

Pravidla etikety jsou ve skutečnosti fake news. Všechno je jinak!

Rady, jak se stát úspěšným mužem nebo ženou, vás v reálném životě přivedou k okamžitému padáku, avšak bez zlatého padáku. Znalosti, jak správně jíst humra nebo šneka, vám potom beztak budou k ničemu.

19.8.2018 v 21:07 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jana Slaninová

Vzpomínkomat: jak jsem chtěla utopit ségru

Babička byla zachranným vorem na rozbouřeném moři naší rodiny, když máma zemřela. Vyřídila si předčasný důchod a na čas se nastěhovala i s dědou k nám.

19.8.2018 v 19:00 | Karma článku: 17.17 | Přečteno: 275 | Diskuse

František Skopal

Nemravnost - zákeřný jed, který otravuje naši osobnost

Nemravnost je jako kapka jedu ve sklenici dobrého vína. A přestože může jít o víno vynikajícího ročníku, přestože může lahodně chutnat, nepatrná kapka jedu v něm nás otráví.

19.8.2018 v 13:25 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 556 | Diskuse

Dáša Stárková

Můj přítel se stal obětí zločinu z nenávisti - homofobie

Minulý týden proběhla Pride Prague. Ač se tento pochod u nás setkává se smíšenými reakcemi, obešel se, pokud vím, bez větších incidentů. Mám přátele gaye, registrované partnery, žijící v Londýně a toto se přihodilo jednou z nich.

19.8.2018 v 12:59 | Karma článku: 21.74 | Přečteno: 1537 | Diskuse
VIP
Počet článků 100 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 9276
Autorka mluví víc než by měla, a tak se příležitostně pokouší odreagovat psaním.





Najdete na iDNES.cz