Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mateřský antitalent

10. 06. 2013 19:25:46
Umím hýbat ušima a napočítat maďarsky do sta. Co se ale týče mateřských vloh, nemohu se ani pár dní před porodem zbavit dojmu, že mě příroda naprosto ignoruje.

Těhotenská sekta okupující internet používá ke svým tajemným diskuzím zvláštní jazyk, kterému nerozumím. Nechytám se dokonce ani mezi běžnou populací.

Kolegové z práce mi kupříkladu při odchodu na mateřskou uspořádali dojemnou rozlučku. Takovou tu, kdy na Vás vyskočí deset lidí s dortem a dárkem. Rozbalila jsem balíček s bavlněnou věcí ve tvaru kojence.

„To jsou ale krásný dupačky!“ povídám nejistě.

„To je bodýčko!“ zařvali kolegové podrážděně unisono, a to včetně osmadvacetiletého ambiciózního právníka Andreje, ve kterém věci kolem dětí vzbuzují neskrývaný odpor.

Doma mě pak dorazilo ještě zjištění, že kromě dupaček a bodýčka je na trhu ještě overálek. Rozdíly jsou zřejmě zcela zásadní, bohužel nevím jaké.

Před pár týdny jsem začala docházet na kontroly do porodnice. Byl to šok. Na rozdíl od poklidné ambulance mého chápavého gynekologa, jelo to v porodnici jak na spartakiádě. A bubnů jako v orchestru. Bubny vlevo. Bubny na monitor. Bubny na čtyřku. A do toho mumraje vyběhne občas sestra a nechá něco losovat z košíku. Aha, soutěž! Když na mě došla řada, zavřela jsem napjatě oči a vylosovala idikátorový ph papírek v igelitovém sáčku. Ze spořádaného zástupu matek čekajících na toaletu s papírkem jsem usoudila, že se po mně chce, abych ho počurala. A tak se také stalo. Jen mi pak přišlo divné, že v nacpané čekárně sedím jediná s napřaženou pravicí s počuraným papírkem. Zvědavé pohledy kolemjdoucích.

"Fíková! Pojďte si." zadulo čekárnou a já a můj papírek jsme se brodili davem, který se před námi uctivě rozestupoval.

"Fíková!" hlásím se jako na vojně a strkám papírek sestře před nos.

Sestra si kryje obličej a ustupuje. Postupuju k ní.

Sestra opět couvá a ptá se "Co to je?"

„Počuranej papírek" hlásím poslušně.

„To je ranní moč?“ táže se sestra.

„Nene, to je právě počůraný!" hlásím hrdě.

"To má být ranní moč!" rozjitří se sestra. Já (zmateně):

"Ale já bych to od rána nevydržela!"

Sestra: "To si máte proboha přinést z domova!"

Já (plačtivě): "To mi nikdo neřek ́."

Sestra (znechuceně): "Vyhoďte to prosím Vás a umyjte si ruce!"

A to vše před zraky 40 žen, které si osvíceně přinesly ranní kalíšek, diskrétně do něj na toaletě namočily papírek a ten pak v původním plastovém obalu hygienicky ukázaly sestře. No tak uznejte, že jako rodička nepatřím k nejbystřejším!

Nedávno jsem navštívila kamarádku, která před nedávnem povila chlapečka. Slíbila mi přístupnou formou objasnit některé otazníky ohledně porodu a péče o dítě.

„Chceš si ho přebalit?“ otázala se a já se dala na ústup.

„To je dobrý!“ couvala jsem ke dveřím, pokoušejíc se rychle nacpat do sandálů.

„Musíš se to naučit!“ zastoupil mi cestu pokakaný řvoucí kojenec v rukou své nekompromisní matky.

Když se mi ve škole smáli, že z papíru nesložím ani vlaštovku, ještě jsem netušila, že existuje něco tak sofistikovaného jako kojenecký sklad pleny. Kam se hrabou japonské origami! Po půl hodině vysoké geometrie, prokládané záchvaty intenzivní nevolnosti, bylo smějící se dítě přebaleno a já vyřízená jak po maratonu. A tohle mě prý čeká desetkrát denně! Vážené matky, kdy spíte a jíte?!

A včera Vám jedu metrem a naproti mně sedí tatínek s tříletou holčičkou.

„Co máš v bříšku?“ otázalo se dítě nevinně a ukázalo prstem na můj obří pupek.

„Miminko“ řekla jsem mateřským tónem a holčička šokovaně vykulila oči. Tatínek zmateně zamával rukama a já pochopila, že přede mnou sedí další děvčátko vyrůstající ve lži.

„Teda čápa!“ opravila jsem se nejistě a tatínek složil hlavu v dlaních.

Jak to dopadlo nevím, musela jsem vystoupit. Už jsem ale pochopila, že čáp mi dítě bohužel nepřinese a že se za pár dní ode mě bude v porodnici očekávat asi víc než hýbání ušima a maďarské číslovky. Prý mě ale povedou pradávné instinkty. Tak Vám nevím, jestli na to v mém případě spoléhat.

---Pro OnaDnes---

Autor: Renata Fíková | pondělí 10.6.2013 19:25 | karma článku: 38.90 | přečteno: 6981x

Další články blogera

Renata Fíková

Smradi

S blahosklonným úsměvem pohladila chlapci ježatou hlavičku. „Beníku, prosím Tě, nestrkej svojí sestřičku“

12.8.2016 v 9:05 | Karma článku: 38.41 | Přečteno: 4353 | Diskuse

Renata Fíková

Statistika nuda je

Naopak. Člověk by ani neřekl, jak je statistika zábavná disciplína. Věděli jste například, že nejčastěji mají intimní styk se svými pacientkami zubaři, po nich ortopedi a teprve na třetím místě jsou gynekologové?

11.8.2016 v 20:24 | Karma článku: 32.19 | Přečteno: 2048 | Diskuse

Renata Fíková

Masochistkou snadno a rychle

Existuje kategorie lidí (a obvykle jsou to ženy), které s gustem obětují své životy. Nemluvím o válečných hrdinkách ani bojovnicích za svobodu bručících v totalitních lágrech, ale o běžných ženách každodenní reality.

11.8.2016 v 14:28 | Karma článku: 41.67 | Přečteno: 11517 | Diskuse

Renata Fíková

Rada starších

V tomhle pokoji jsem spala před třiceti lety. Teď už nemám dudlík, zato mám zánět dutin. „Nezapomeň smrkat!“ probudila mě před chvílí babička stojící u mé postele s přídělem antibiotik, kakaem a strašně tlustým chlebem s medem. Nezapomeň smrkat?

3.2.2015 v 9:45 | Karma článku: 40.97 | Přečteno: 7560 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Je čas na to změnit zákon o pěstounské péči?

Myslím si, že skoro s každým zamávalo sdělení o utýrání dvouleté holčičky svěřené do pěstounské péče tetě...

17.10.2017 v 7:07 | Karma článku: 5.17 | Přečteno: 184 | Diskuse

Helena Vlachová

Ceny másla

A já proč je cena másla tak vysoká, a dá se očekávat, že bude možná ještě vyšší. No nedivme se, když mnozí přední politici mají tento mléčný výrobek na své hlavě

17.10.2017 v 6:08 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 249 | Diskuse

Petr Omelka

O zakopaných Němcích, chytání syslů a vstupu do KSČ

Byla to taková krásná pozdně letní neděle, provoněná začínajícím podzimem. Čas burčáku a zvláštních setkání.

16.10.2017 v 20:53 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 412 | Diskuse

Pavel Vrba

Byl jsem dneska poctěn, když jsem tu vobálku vobržel.

A hnedle se cejtím takovej důležitej a chtěnej. Nestává se mi to často, maximálně jedenkrát za 4 roky. A taková vobálka, ta v sobě ukrejvá zajímavý věci. K pobavení, k pláči i znechucení. Když ji totiž votevřu, nestačím se divit.

16.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 23.01 | Přečteno: 639 | Diskuse

Vladimír Aim

Tohle máme volit

Již v pondělí se všichni budeme držet za hlavy a naříkat, koho jsme si to zvolili, a bude nám jasné, že tlupa právě zvolených není schopna zodpovědně rozhodovat vůbec o ničem.

16.10.2017 v 17:35 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 659 | Diskuse
VIP
Počet článků 99 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 9304
Autorka mluví víc než by měla, a tak se příležitostně pokouší odreagovat psaním.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.