Renata Fíková VIP
- Počet článků 105
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 9192x
Seznam rubrik
Co právě poslouchám
Oblíbené stránky
Oblíbené knihy
Renata Fíková
Moje harakiri
Začalo to už v batolecím věku. Zatímco ostatní batolata při pádu uvědoměle předpažovala, má rodina rozpačitě sledovala, jak dvacetkrát denně padám přímo na obličej.
Renata Fíková
Báseň pro dva adresáty
Chtěla bych Tě ochutnávat Poválet Tě na jazyku S Tebou usínat i vstávat Čokoládo, Vojto Dyku!
Renata Fíková
Labutí píseň workoholika
Koukám na svý nahý nohyNa stole mám lejster stohyLejster stohy, v srdci bol
Renata Fíková
Prázdninový pětiboj
Zatímco naši skvělí reprezentanti potili krev, aby přivezli do naší rozkradené republiky trochu toho cenného kovu, já jsem se dala na moderní pětiboj.
Renata Fíková
Ženy sobě
Že prý neexistuje přátelství mezi mužem a ženou. Neexistuje prý dokonce ani ryzí přátelství mezi ženami.
Renata Fíková
Sázky a dostihy
Miluji hry a sázky. Kde já mohla být, kdyby ve Vsetíně tenkrát hráli ten hokej pořádně. Přibližně před deseti kily jsem totiž měla vlasy pod zadek. Tedy do osudného zápasu Sparta - Vsetín. Kdyby kluci ze Vsetína tušili, že je v sázce půlmetrový cop, přestali by se poflakovat po ledě a vyrobili by pěkný hattrick.
Renata Fíková
Jarní úklid duše
Jaro. Už zase. Na větvi stromu před mojí ložnicí se usadil divný malý pták, který řve každé ráno od čtyř. Vrátil se z politicky rozbouřené Afriky a hlásá svobodu slova. Bohužel.
Renata Fíková
Na drátě
Dnes mám narozeniny. Dostala jsem mobil. Dotykový. Já, dosavadní technicky retardovaná majitelka telefonu pro seniory! Nevěřili byste, co člověk za 28 let nastřádá kontaktů. Při jejich přepisování do nového stroje jsem dnes velkou část z nich omylem prozvonila, a to včetně vedoucího rigorózní práce a firmy na plastová okna.
Renata Fíková
Zoufalá ČÁST IV.
Probudila jsem se v půl dvanácté s vlkodavem v posteli a v hlavě mi řádila ostrá bolest. Žaludek na vodě, boty a šaty po celém bytě. V hlavě mi kromě bolesti vrtal intenzivní pocit, že toho člověka musím nutně alespoň jednou vidět a zároveň stejně intenzivní přesvědčení, že se mi bude vyhýbat.
Renata Fíková
Zoufalá ČÁST III.
„Cynický!“ ozvalo se chraplavě ve sluchátku. „Brýden Zoufalá!“ řekla jsem mile.
Renata Fíková
Zoufalá ČÁST II.
Vpochodovali jsme s Drobkem prosklenou recepcí Petrovy firmy jako zjevení. Recepční si nás prohlédla jako nezvyklé sousoší a zeptala se, koho má ohlásit.
Renata Fíková
Zoufalá ČÁST I. (letní povídka z červené knihovny :)
„Jmenuji se Lucie Zoufalá a jsem alkoholik“ vyprskla jsem zhrzeně a zapotácela se před zpoceným zrcadlem. Na dně flašky Ryzlinku zbylo vína na jednu polévkovou lžíci a mně se parádně motala škeble.
Renata Fíková
Na cestě (pokus o psychologickou povídku)
Baculatý hrnek s lógrem vytvořil na parapetu panelákového balkonu pátý olympijský kruh a v černé hmotě na dně zasyčela cigareta. Druhá od rána a dvě stě třicátá osmá ode dne, kdy definitivně přestala kouřit.
Renata Fíková
Kouření aneb konec jedné velké vášně
Vždycky se lépe začíná, než končí. Začátky jsou radostné, plné euforie a nadšení pro věc...konce pak hořké nebo přinejmenším hořkosladké. Když dočítám poslední stránku dobré knihy, bývám hluboce a sentimentálně smutná. S filmy to mám podobně, a to i když hlavní aktéři vyhrají taneční soutěž, Willy skočí a Lassie se vrátí na místo.
Renata Fíková
Kauza prsten
Jsem chladnokrevná emancipovaná kariéristka a z reklamy na designový osvěžovač vzduchu a rodinná balení jogurtů mám kopřivku. Ani statistika, ani praxe advokátního koncipienta, ba ani Válka Roseových ve mně však kupodivu neuhasili jiskérku naděje, že se jednou šťastně vdám.
Renata Fíková
Sezóna v pekle
Razím heslo, že k čemukoliv si dáte rajče, promění se ve zdravou stravu a jídlo po půlnoci se bere jako snídaně. A tak práh mojí domácnosti nikdy nesmí překročit váha a zrcadlo v mojí koupelně milosrdně zabírá pod skomírající žárovičkou jen bustu celé mé slovanské krásy.
Renata Fíková
Co si nedokážu o Vánocích odpustit, i když bych měla
Nedokážu si odpustit svařené víno v množství, které je neslučitelné se slušným, natož adventním chováním. Nedokážu si odpustit štědrovečerní krmení divé zvěře, a to ani po tom loňském, kdy mě (pravděpodobně vzteklá) srna pronásledovala s jablkem v hubě až k hranicím naší zahrady. Nedokážu si odpustit křečovitý úsměv a tik v oku, se kterým rozbaluji pod stromkem kousavé ponožky s bambulemi, které se tak krásně hodí do právnických lodiček. Nikdy si ale nedokážu odpustit návštěvu kostela.
Renata Fíková
Jíst, meditovat, milovat
Před chvílí jsem se dodívala na klasický americký „doják“ s Julií Roberts „Jíst, meditovat, milovat“. Je to příběh neworčanky Elizabeth, která se vydá do světa s buchtami v uzlíčku, aby našla sama sebe. A taky je to tak trochu blbost!
Renata Fíková
Věčná loviště
Jak známo, tak Vinetou se nejprve vrhnul v přestřelce před svého pokrevního bratra Oldu, načež se poklidně odebral do věčných lovišť. Já se do věčných lovišť vrhám denně, když v úžlabinách své kabelky pátrám po předmětech denní potřeby.
Renata Fíková
Yes woman
Když vylezete v pětadvaceti ze školy, Váš svět se od základů změní. Pořídíte si byt na hypotéku s přítelem zralým na převýchovu a večery Vám zpříjemňuje vrnění automatické pračky na splátky. Zjistíte, že po deseti hodinách v pracovním procesu je zcela nemyslitelné po večerech vytvářet jakékoliv hodnoty.
Renata Fíková
Taková, jaká jsem
Fejeton o tom, že láska není jenom tak a že princové nejsou vůbec.
Renata Fíková
Cementová lady
Představovala jsem si to jinak. Když jsme před dvěma měsíci s přítelem koupili náš první společný byt, jásali jsme nad jeho dezolátním stavem. „Chápeš! Tady bude pohovka a v ní budu sedět já, a tady budou žebřiny a tam budeš viset ty a budeš na mě volat, co bude k obědu!“ poskakovala jsem v troskách bytu a předváděla běžné rodinné situace. Byt jsme vybírali tak dlouho, že bychom si na zelené louce za zlomek toho času postavili dvoupatrový bunkr.
Renata Fíková
Proč je Bůh on a ne ona?
A kdo to řekl? Podle mě se stala chyba v překladu. Možná za touhle ohromnou mystifikací stojí nějaký starověký překlep. Možná Bůh není fousatý stařík, ale fousatá stařenka. Možná, že když Bůh stvořila muže, v podstatě jen žertovala. A dost možná že žádný ani žádná Bůh ani není. Budeme-li ale vycházet z hypotézy, že nad námi opravdu trůní všemohoucí, je otázka jeho pohlaví naprosto stěžejní.
Renata Fíková
Mám osm rukou a nebojím se je použít!
O víkendu jsem fascinovaně sledovala dokument o partě nadšenců, kteří se vydali po stopách obří krakatice. Kromě několika pidikrabů nenašli ani mizernou chobotnici, ale dokument o hypotetické gigantické obludě, která si k svačině dává plejtváka obrovského, jsem sledovala s otevřenou pusou asi metr od televize a asi už nikdy nevlezu do moře. V sobotu jsem v restauraci Ambiente jedla chobotnici.
Renata Fíková
Lesk a sláva, porno, káva
Právě jsem dokoukala Stepfordské paničky. Je to úděsný film o městečku, kde vládnou muži a ženy proměněné v roboty je obskakují, leští nábytek, usmívají se a příležitostně jim z úst lezou peníze jako z bankomatu. Musím uznat, že kdyby mi příležitostně lezly z pusy peníze, vůbec bych se nezlobila, ale ten zbytek „barbínoidní" fasády mě fakt děsí. Před pár dny mi bylo 26, což už je blíž třiceti než dvaceti, a já mám pocit, že nejsem ještě ani v polovině mladické nerozvážnosti a dětinského dovádění!
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
