Syrový pohádkový horor aneb Pohádka o žluté pricezně pro otrlé

Za dalekými horami a dolinami, moři a oceány, tam, kam loď nedopluje, oko nedohlédne a myšlenka nedoletí, žil byl starý a nemocný král Bolehlav. Když bylo Bolehlavovi sedm a po dlouhé nemoci vyšel s chůvou na procházku, přistála mu mezi očima zbloudilá dělová koule a od té doby trpěl náš král po mnoho let nesnesitelnou migrénou, provázenou halucinacemi tak silnými a věruhodnými, že v knihách o nich psáno nevidět!

 

Častokrát vídávaly ho služebné hrávat Člověče, nezlob se proti neviditelnému soupeři, poskakovat po parketách s kordem v ruce či vyhrožovat obrazům svých předků.

Když se ale při státní návštěvě svlékl do naha a skočil na záda velvyslanci ze sousední země, vykřikujíc: ,,Přináším Vám lásku!”,rozhodli se jeho rádcové zbavit krále svéprávnosti. Bolehlav, ačkoli nebyl ani trochu ženat, měl dceru Banánu.

Nikdo v království netušil, jak k dítěti přišel. Jednoho rána se jednoduše z královské komnaty ozval dětský pláč a od té doby Bolehlav vytrvale tvrdil, že mu dítě na okenní parapet položil jakýsi zelený kašpárek. Nicméně dcera Banána rostla jako z vody, až uplynulo dvacet let a z bezzubého uzlíčku se vyloupla krásná, mladá, lehce nažloutlá krasavice, jaké v šírém okolí obdoby skutečně nebylo.Bolehlav však již delší dobou trpěl utkvělou představou, že má dcery dvě a podle toho se k Banáně taky choval. Dostávala dvojité porce jídla a pokud je snad někdy obě nesnědla, lamentoval Bolehlav a vyčítal chůvám, že ty jeho holky zase drží nějakou nesmyslnou dietu. K narozeninám dostávala dvoje stejné šaty a když jí král zaplatil hodiny zpěvu, vyžadoval, aby zpívala dvojhlasně. Také čtyřručky na klavír daly chudince Banáně pořádně zabrat, o hodinách stolního tenisu ani nemluvě. Lidé v království Banánu litovali, ale nikdo se neodvážil králi sdělit krutou pravdu.

Po oné ostudě s velvyslancem, byl král donucen abdikovat a svěřit vládu své jediné dceři. Nemohl se však rozhodnout, které. Proto rozhodl, že království dostane ta dcera, která přinese svému milovanému tatíčkovi krásnější dárek.

Banána měla tak jako tak království v kapse, ale přesto přemýšlela, čím by svého tatínka potěšila. Procházela se po městečku a popěvovala dvojhlasně národní písně tak libě, že opilci vylézali z hospod a prasata z žita. Ale nebyla by to vůbec žádná pohádka, děti, kdyby se neobjevil drak!Ve chvíli, kdy si Banána při skoku přes zděšenou kozu natrhla o rohy punčošku a neočekávaně se ocitla v lidově demokratickém hnoji, slunce se zatmělo, neboť ho celé zakryl děsivý stín, který se poněkud komíhavě přibližoval.Opilci zalezli do hospod, prasata do žita a děti za pec. Jen Banána se dál rochnila v krásně lepkavém kravím produktu a přemýšlela, zda by se ona hmota nedala využít k tvorbě nádobí. (Banána totiž, milé děti, trpěla takovým neduhem. V dětství ztratila čich, když jí schizofrenický otec vykapal ucpaný noc tekutým dusíkem, určeným dnes k vypalování bradavic, dříve k upalování čarodějnic.) Naše Banána se tedy rochnila v kupě hnoje s neméně velkým nadšením, než s jakým se v něm povalují domácí zvířata…zvláště pak sedmihlaví draci. Ano, tušíte správně.

Právě ve chvíli, kdy se Banána rozhodla vstát a vrátit se se vzorkem této užitečné hmoty do zámku, přistál na rynku obrovský (ale skutečně monstrózní) drak sedmihlavý (pterodrachus heptamus z řádu žahavců) a omámen libou vůní se před konsternovanou princeznou nejprve uklonil všemi sedmi hlavami postupně a uchopiv ji mezi svých pětapadesát stoliček, vzlétl s nebohou Banánou k nebesům. Princezna se nebránila, neboť jakýkoli protest by mohl vést k nepříjemné fraktuře, neřkuli exitu. O půl páté dorazil drak s polomrtvou Banánou (nesnášela výšky) k neznámému ostrůvku zvanému Evropa a v půl sedmé se poněkud chaoticky zřítil i s princeznou kamsi, kde dnes leží země Maďarská.

Na místě dopadu se vytvořil ohromný kráter, ze kterého začala tryskat průzračná voda.Voda vystříkla tak vysoko, že černoušci až v jižní Africe začali zběsile děkovat bohům deště a v rámci rituálních obětí málem vyvraždili vlastní kmen. Na malém ostrůvku, uprostřed vzniklého jezera, které se na Banáninu počest začalo jmenovat Banánon (Maďaři jej postupně zkomolili na Balaton), prožila Banána v podstatě celý zbytek svého života.

Jistě se ptáte, milé zvídavé děti, proč nepřijel nějaký princ na bílém koni a Banánu nevysvobodil? Inu, to máte tak:Princů je málo a je-li už nějaký, je starý a má bradavici, a není-li starý, má nějakou ošklivou nemoc a není-li starý a nemá-li ošklivou nemoc ani bradavici, nevlastní bílého koně. Na světě vlastně existuje jen jeden jediný zdravý princ na bílém koni bez bradavice a to je Bajaja (nechvalně proslulý svými trapnými vtípky s koktáním).O princezně Banáně se doslechl, přes hory a doly, dorazil k balatonskému kráteru, ale uviděv tehdy již padesátiletou Banánu, kterak v mohutném revmatickém předklonu vytírá kráter s kýblem v ruce, přehodnotil svůj plán usadit se, a v nejbližší hospodě zahájil úspěšnou dráhu opilce.

Ptáte se , co na zmizení své dcery řekl Banánin otec – tatíček král Bolehlav? Dal si studený obklad, promluvil se svou oblíbenou čajovou konvicí a byl rád, že má alespoň jednu holku doma a otázkou dědictví už si tedy nemusí lámat svou královskou hlavu.

Autor: Renata Fíková | středa 12.11.2008 0:33 | karma článku: 18,65 | přečteno: 4648x
  • Další články autora

Renata Fíková

Ta, co má tři

Nechala jsem se vyhecovat ke třetímu dítěti. Když má tři děti William a Kate, tak jaképak s tím štráchy. Kontinent stárne, je třeba přiložit břicho k dílu.

29.7.2020 v 14:37 | Karma: 39,76 | Přečteno: 2736x | Diskuse| Společnost

Renata Fíková

Jiný stav, jiný mrav

Celý život jsem optimista. Takový ten druh optimisty, který přesazuje muškáty ve chvíli, kdy se na naši planetu řítí smrtící meteorit.

10.6.2020 v 15:00 | Karma: 37,21 | Přečteno: 2639x | Diskuse| Společnost

Renata Fíková

Zadej heslo

Mám nový mobil. Vědí to už úplně všichni. Každý den v devět mi v něm cosi zvoní a nejde to vypnout. Je to melodie z Hvězdných válek.

10.6.2020 v 10:30 | Karma: 37,84 | Přečteno: 2557x | Diskuse| Společnost

Renata Fíková

Přešlapy

Zlomila jsem si prst na noze. Nedává se to do sádry. Nikdo Vám tím pádem nevěří, jak moc trpíte. Nikdo Vás nepustí sednout. Nikdo nechápe, proč čtyři týdny chodíte v botách svojí babičky.

9.6.2020 v 13:45 | Karma: 34,82 | Přečteno: 2053x | Diskuse| Společnost

Renata Fíková

Výchova dětí v Čechách

Když jsem ještě nevěděla, co chov malých lidí obnáší, plánovala jsem si, jak budu jednou se svými dětmi obrážet výstavy, číst jim Malého prince a celé hodiny rozmlouvat o přírodovědě, dokud z nich nevyroste laureát Nobelovy ceny.

9.6.2020 v 12:32 | Karma: 44,79 | Přečteno: 8691x | Diskuse| Společnost

Renata Fíková

Requiem

Nezvládli jsme to. Nejsem na to pyšná. Polovina manželství to nedá. A ta druhá polovina? Jsou šťastni? Co to je být šťastný? Je šťastný totéž co být spokojený? Nebo to samé, co smířený?

18.2.2018 v 21:36 | Karma: 39,25 | Přečteno: 4243x | Osobní

Renata Fíková

Smradi

S blahosklonným úsměvem pohladila chlapci ježatou hlavičku. „Beníku, prosím Tě, nestrkej svojí sestřičku“

12.8.2016 v 9:05 | Karma: 40,70 | Přečteno: 6078x | Diskuse| Společnost

Renata Fíková

Statistika nuda je

Naopak. Člověk by ani neřekl, jak je statistika zábavná disciplína. Věděli jste například, že nejčastěji mají intimní styk se svými pacientkami zubaři, po nich ortopedi a teprve na třetím místě jsou gynekologové?

11.8.2016 v 20:24 | Karma: 35,37 | Přečteno: 2968x | Diskuse| Společnost

Renata Fíková

Masochistkou snadno a rychle

Existuje kategorie lidí (a obvykle jsou to ženy), které s gustem obětují své životy. Nemluvím o válečných hrdinkách ani bojovnicích za svobodu bručících v totalitních lágrech, ale o běžných ženách každodenní reality.

11.8.2016 v 14:28 | Karma: 42,58 | Přečteno: 12685x | Diskuse| Ona

Renata Fíková

Rada starších

V tomhle pokoji jsem spala před třiceti lety. Teď už nemám dudlík, zato mám zánět dutin. „Nezapomeň smrkat!“ probudila mě před chvílí babička stojící u mé postele s přídělem antibiotik, kakaem a strašně tlustým chlebem s medem. Nezapomeň smrkat?

3.2.2015 v 9:45 | Karma: 41,62 | Přečteno: 8202x | Diskuse| Osobní

Renata Fíková

Vesmírná odysea

Někdo by si mohl myslet, že největší vzrušení, které člověka čeká na mateřské, je 40% sleva na přesnídávky v sousedním obchoďáku. Uplynulý srpen ale jasně ukázal, že i na mateřské se lze vymanit ze stereotypu a zažívat nové věci.

9.10.2014 v 11:35 | Karma: 31,05 | Přečteno: 4021x | Diskuse| Ostatní

Renata Fíková

Ďáblův advokát

Na práva jsem šla z trucu. Nevzali mě totiž na psychologii, kde jsem se předvedla jako naivní pseudointelektuál s nutkáním radit celému světu. Ukázalo se, že pro studium na právnické fakultě jsou to ale ideální parametry.

8.10.2014 v 11:35 | Karma: 31,51 | Přečteno: 4001x | Diskuse| Ostatní

Renata Fíková

Krabi, krabičky a kachny

Jakmile se na jaře přehoupnou teploty přes dvacítku, začnu nesnášet městskou hromadnou dopravu.

8.10.2014 v 10:30 | Karma: 30,19 | Přečteno: 3103x | Diskuse| Ostatní

Renata Fíková

Sprostá podezřelá

Máloco vzruší člověka na mateřské tak, jako sleva. Proto jsem se včera nadšeně vydala na obvyklou tour po nákupním centru avizujícím šokující zlevnění všeho.

10.9.2014 v 8:30 | Karma: 37,61 | Přečteno: 4997x | Diskuse| Ostatní

Renata Fíková

Proradné šlapky

Tento článek je tichým povzdechem osoby, kterou mnohem více než neblahé důsledky ilegálního obchodu s bílým masem a veřejné prostituce momentálně trápí neblahé důsledky přimontování přezky na šlapky jejího jízdního kola.

30.6.2014 v 9:00 | Karma: 41,24 | Přečteno: 8578x | Diskuse| Ostatní

Renata Fíková

Krabi, krabičky a kachny

Jakmile se na jaře přehoupnou teploty přes dvacítku, začnu nesnášet městskou hromadnou dopravu.

8.6.2014 v 10:00 | Karma: 15,69 | Přečteno: 587x | Diskuse| Ona

Renata Fíková

Požehnaný plod života mého

Dítě je prý požehnání a nic Vás nenaplní tak, jako mateřství. S tím by se rámcově dalo souhlasit! Proč mi ale také někdo neřekl, že první měsíce tzv. mateřské dovolené jsou jako výcvik elitní vojenské jednotky.

27.2.2014 v 10:00 | Karma: 42,75 | Přečteno: 10899x | Diskuse| Ostatní

Renata Fíková

Kauza „Lžička“

Možná to o mně nevíte, ale jsem drsná a obávaná advokátka. Alespoň si to opakuju pokaždé, když mě někdo doběhne.

2.12.2013 v 21:00 | Karma: 44,11 | Přečteno: 10193x | Diskuse| Ostatní

Renata Fíková

Zlaté české ručičky! Kam se sakra poděly?

Čím dál tím víc se utvrzuju v přesvědčení, že řemeslo má svůj zlatý věk už dávno za sebou. A nebo jen přitahuju největší patlaly mezi manuálně pracujícím lidem?

29.10.2013 v 9:00 | Karma: 41,47 | Přečteno: 8747x | Diskuse| Ostatní

Renata Fíková

Laktační psychóza

Tak jsem koncem června povila synka. Jelikož mi nikdo nevysvětlil, jak poznám porodní bolesti od všech ostatních bolestí, které pronásledují těhotnou ženu, probíhaly poslední dva týdny mého těhotenství ve znamení hysterie, neustálé mobilizace a planých poplachů.

9.9.2013 v 13:05 | Karma: 40,60 | Přečteno: 8225x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 105
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 9192x
Autorka je životním nadšencem, který si čokoládu nikdy nenechá na později. 

Seznam rubrik

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy