Naopak. Člověk by ani neřekl, jak je statistika zábavná disciplína. Věděli jste například, že nejčastěji mají intimní styk se svými pacientkami zubaři, po nich ortopedi a teprve na třetím místě jsou gynekologové?
Jako manželka lékaře doufám, že obor krční, nosní, ušní odpuzuje atraktivní pacientky přímo odstředivou silou. Prvenství stomatologů mě ale opravdu překvapuje. Můj zubař je sice zachovalý švihák, ale plastový rozvěrač čelisti ve spojení s odsávačkou slin prakticky vylučuje intimně laděnou konverzaci. Pana doktora to sice obvykle neodradí od kladení otázek, na které odpovídám více či méně intenzivním chrčením a dálkovým pliváním, ale nijak romanticky nás takový rozhovor dosud nesblížil.
Některé zdravotnické statistiky by také vypadaly jinak, nebýt mé babičky, která představuje vždy právě onoho jediného pacienta, který má vzácnou a ojedinělou komplikaci prakticky u všech lékařských výkonů či léků.
Některé statistické údaje by člověk raději z hlavy zase vytěsnil. Dočetla jsem se například, že za jeden a půl hodiny plavání ve veřejném bazénu vypijeme přibližně 1 dcl moči. Já obvykle svůj kilometr zvládnu odplavat za půl hodiny, takže moči vypiju jen malého panáka, což mě samozřejmě naprosto uklidnilo a především namotivovalo k tomu plavat co nejrychleji.
A protože nic nepodpoří člověka tak, jako když ví, že na světě jsou ještě jiní zoufalci se stejným problémem, působí některé statistiky vysloveně terapeuticky. V období po porodu pro mě například bylo zásadní vzpruhou vědět, že vlasy padají až 70% žen a děti z přebalovacího pultu padají až 30% žen.
Kamarádku jsem nedávno podpořila v těžké životní situaci statistickou informací, že nevěry se dopustí během života až 50% lidí žijících ve stabilních párech a ze zvířat je monogamní pouze pár druhů krys, myší, netopýrů, kosman a několik tuleňů. Vzhledem k jejich fyzické atraktivitě se nelze ostatně divit. Naproti tomu pověstná labuť údajně podniká milostné eskapády poměrně ochotně. Idylicky vypadající labutí jezero za naším domem je tedy hotová Sodoma a Gomora a přestávám mít chuť ty záletníky krmit houskou.
Je spočítáno, že průměrná žena vyprodukuje za den 16 215 slov, což odpovídá cca 28 takovýmto fejetonům. Z toho vyplývá, že kdybych místo nekonečných hovorů s kamarádkami psala, mohl by se jít Dostojevskij zahrabat (ještě hlouběji). Čas bych na to měla hlavně v noci, protože vzhledem k tomu, že ve spánku sníme za život 10 pavouků, se bojím zamhouřit oka. Naproti tomu chodit po ulici je nyní z hlediska padajících předmětů poměrně bezpečné. Meteorit někomu spadne na hlavu jednou za 9300 let a vzhledem k tomu, že se to 11.2.2016 stalo nebohému indickému řidiči autobusu, můžeme být v následujících tisíciletích poměrně klidní a s vděčností uctít jeho památku. To takové padající kokosy mají na svědomí až 150 lidí ročně. Nevím, zda se to týká i umělých stromů, ale palma v našem obchodním centru pro mě ztratila veškerou důvěryhodnost.
V poslední době jsem byla u několika statisticky hodnotných úkazů. Viděla jsem například na vlastní oči, jak se ve vzduchu uprostřed tělocvičny náhodně srazily dva pingpongové míčky.
Také už vím, že když máte v obří kabelce jeden kus vybité baterie a jeden menstruační tampon, tak pravděpodobnost, že menstruační tampon na prodavače v Electroworldu vytáhnete třikrát po sobě je stoprocentní.
Předevčírem se stala věc na úrovni zázraku, když mi Česká pošta doručila doporučený dopis až do bytu namísto obligátního zazvonění a rychlého úprku, po němž zbude jen papírek s oznámením, že jsem bohužel nebyla zastižena. Inu, asi se blíží konec světa.
Statistika je vůbec fajn věc. Podle ní mám jet letos ke Středozemnímu moři a příští rok pojedu do Alp nebo do Thajska. Tak abych začala balit.
Pro Ona DNES
